Dědictví neznamená jen majetek — dědí se i dluhy zůstavitele. Pokud dědictví jednoduše přijmete, odpovídáte za tyto dluhy celým svým vlastním majetkem, ne jen tím zděděným. Naštěstí zákon nabízí dvě cesty, jak se chránit.
Dědic může dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu — ústně nebo písemně. Po odmítnutí se na něj hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl. Odmítnout lze ale jen celé dědictví najednou, nejde si vybrat jen výhodné části a dluhy odmítnout. Tento krok je zdarma.
Mírnější řešení. Dědic dědictví přijme, ale jeho odpovědnost za dluhy se omezí jen do výše hodnoty toho, co skutečně zdědil — ne víc. Hodí se především tehdy, když si nejste jistí, zda dluhy převyšují majetek, ale nechcete se rovnou vzdát všeho.
U menších dědictví lze výhradu soupisu nahradit jednodušším a bezplatným společným prohlášením dědiců o majetku, které má stejný ochranný účinek — soupis vyhotovený znalcem je zpoplatněný a vyplatí se jen při odůvodněné obavě z výraznějších dluhů.
| Úkon | Lhůta |
|---|---|
| Odmítnutí dědictví | 1 měsíc od poučení soudem (3 měsíce při bydlišti v zahraničí) |
| Výhrada soupisu | 1 měsíc od vyrozumění soudem o tomto právu |
Obě lhůty běží od okamžiku, kdy Vás notář jako soudní komisař o příslušném právu písemně nebo ústně poučí — ne od úmrtí zůstavitele.
Ukončení dědického řízení neznamená definitivní konec. Pokud se později objeví další, dosud neznámý dluh zůstavitele, dědic za něj odpovídá dál — pokud dědictví přijal bez výhrady soupisu. Výjimkou jsou dluhy, u kterých mezitím uplynula promlčecí lhůta.
Toto je obecný popis zákonných možností, ne právní rada pro Váš konkrétní případ. Při reálné obavě ze zadlužení zůstavitele doporučujeme probrat situaci přímo s notářem, který řízení vede.
Bezplatné vyhledávání v seznamu ÚZSVM, bez registrace.
Otevřít vyhledávání